Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
Nacházíte se: VŠCHT PrahaFTOPÚCHOP  → Zaměření pracovních skupin → Technologie pro ochranu životního prostředí
iduzel: 11022
idvazba: 12988
šablona: stranka_ikona
čas: 21.11.2017 05:29:42
verze: 3887
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Obnovit | RAW

Technologie pro ochranu životního prostředí

Membránové separace
pracovníci: Ing. Marek Šír Ph.D., Ing. Zuzana Honzajková Ph.D., Ing. Pavla Tomášová, Ing. Radek Vurm Ph.D.

Membránové separační procesy se používají k dělení tekutých směsí v mnoha oblastech lidské činnosti - výroba nealkoholického piva, čištění plynů, krevní dialýza, čištění odpadních vod, výroba pitné vody apod.
Zabýváme se jejich použitím při čištění odpadních vod - hlavně průsakových vod ze skládek, kde se staly plnohodnotnou alternativou k biologickým čistírnám odpadních vod. Důležité jsou vhodná předúprava odpadní vody a nalezení vhodných pracovních parametrů separačního procesu pro požadovanou kvalitu přečištěné odpadní vody. V zahraničí se dnes tato zařízení na skládkách často využívají. Další aplikací tohoto procesu může být čištění podzemních vod v rámci náprav starých ekologických zátěží.
V druhém případě se zabýváme taktéž aplikací těchto procesů pro přípravu pitné vody. Se zvyšující se poptávkou po pitné vodě začíná být aktuální otázka výroby pitné vody z dosud nevyhovujících zdrojů. Tato technologie by mohla mít poměrně zásadní využití i při havarijních stavech, jako jsou např. povodně, kdy by přímo na místě bylo možné vyrábět dostatek pitné vody z místních i nevyhovujících vodních zdrojů (kontaminované studny, říční toky, rybníky, jezera).
Jako příklad rozsáhlého praktického využití lze uvést výrobu pitné vody z mořské vody pomocí reverzně-osmotických modulů v přímořských státech.

Termodesorpce
pracovníci: Ing. Jiří Hendrych Ph.D., Ing. Pavel Mašín Ph.D., Ing. Jiří Kroužek Ph.D., Ing. Radka Novotná, Ing. Andrea Bendová, Ing. Václav Durďák

 www stránky technologické skupiny Termodesorpce jsou přístupné zde

Termická desorpce je příkladem sanační technologie, při které je kontaminovaný materiál vhodně upraven a termicky dekontaminován. Jeho vystavení vysokým teplotám dochází k uvolnění kontaminantu a jeho převedení do plynné fáze, která je odvedena a čištěna. Běžně se tato metoda používá k sanaci lokalit s kontaminací polycyklickými aromatickými uhlovodíky, kreozotem, fenoly, heterocyklickými sloučeninami. Tato metoda může být dále použita k dekontaminaci zemin a dalších materiálů kontaminovaných chlorovanými organickými polutanty (PCB, herbicidy, pesticidy, polychlorované dioxiny a difurany). Příkladem aplikace je sanace v areálu Spolany Neratovice.

ISCO - in situ chemická oxidace
pracovníci: Ing. Jiří Hendrych Ph.D., Mgr. Ing. Marek Martinec, Ing. Lenka Honetschlagerová Ph.D., Ing. Radek Škarohlíd

Metoda in-situ chemické oxidace (ISCO) náleží mezi moderní sanační technologie, zejména v poslední době strhává pozornost sanačních firem. Roztok oxidantu je zasakován, vstřikován nebo jiným způsobem kontaktován s kontaminovaným horninovým prostředím, kde dochází k destrukci znečišťujících látek. Na straně oxidantu i oxidovaných polutantů vznikají netoxické reakční produkty (oxidy manganu a oxid uhličitý). Prakticky nejzásadnějším důvodem k volbě této sanační technologie je zejména malá časová náročnost k dosažení požadovaných sanačních limitů vzhledem k dalším použitelným sanačním technologiím (sanační čerpání, venting). A dále ve výsledku i menší náročnost finanční, díky úspoře provozních nákladů.
Pracoviště se zabývá prováděním laboratorních testů na materiálech z lokalit, kde se uvažuje s aplikací metody ISCO, spolupracuje na poloprovozních a provozních instalacích a z hlediska výzkumu je pozornost zaměřena zejména na nejzávažnější aspekt této metody – vedlejší spotřebu oxidantu. Snahou je poznat reakční mechanismy a definovat limitující faktory použití této metody.

ISCR - aplikace nanoželeza
pracovníci: Ing. Lenka Honetschlägerová Ph.D.

Současně se ukazuje, že chlorované uhlovodíky mohou být nejen oxidovány na CO2 a H2O, ale také redukovány na matečný uhlovodík a příslušnou železnatou sůl. Tyto produkty jsou již environmentálně příznivé. K tomuto účelu jsou dnes k dispozici komerční přípravky suspenze nanočástic Fe o velikosti desítek až stovek nanometrů. Účinnost redukce chlorovaných uhlovodíků značně závisí na velikosti povrchu nanočástic Fe a výrazně roste s jejich rostoucím povrchem a tedy klesající velikostí nanočástic. Na první pohled vypadá tato technologie velmi slibně, neboť aplikací nanoželeza se nevnášejí do zeminy žádné cizorodé látky, ovšem její hlavní slabinou je rychlá vzájemná agregace a sedimentace nanočástic Fe. Vytvořené agregáty se snadno filtrují ve vrstvě zeminy a jsou proto obtížně transportovatelné do větších vzdáleností od vrtu. Další podmínkou je udržení vysoké reakční aktivity suspenze nanočástic Fe ve vrstvě zeminy, aby mohlo  dojít k účinné redukci chlorovaných uhlovodíků.
Současný výzkum se zabývá vývojem vhodných ekologicky šetrných stabilizačních přípravků, které by udržely suspenzi nanočástic Fe co nejdéle ve vznosu a neovlivňovaly její reakční aktivitu, aby mohlo být dosaženo základního požadavku transportu suspenze nanočástic Fe v zemině přímo do kontaminačního mraku.

Venting
pracovníci: Ing. Veronika Rippelová, Mgr. Ing. Marek Martinec

Venting (soil venting, soil vapour extraction, ventování, řízené odvětrávání nesaturované zóny) je široce používaná sanační technologie založená na odsávání půdního vzduchu společně s parami těkavých látek z kontaminované zeminy nebo horninového materiálu. Tato technologie je vhodná pro odstraňování těkavých a některých semitěkavých látek z nesaturované zóny. Venting se používá v kombinaci s jinými technologiemi, pro zkrácení doby sanace, snížení nákladů či dosažení větší rychlosti dekontaminace lokality. V laboratořích ÚCHOP se zabýváme laboratorními ventovacími zkouškami, jejímž výstupem je představa o nejlepším možném průběhu sanace za takřka ideálních podmínek bez vnějších vlivů. V České republice je venting součástí běžné komerční nabídky většiny sanačních společností.

Stabilizace/Solidifikace
pracovníci: Ing. Milan Březina, CSc.

Odpady se různými způsoby zpracovávají. Jednou z možností je použití metody solidifikace, kdy se jedná o chemicko-fyzikální proces. Tato metoda se aplikuje hlavně na odpady obsahující těžké kovy. Vlivem Stabilizační/Solidifikační technologie se odpad převede do formy, stabilní po chemické i fyzikální stránce. Takto připravené solidifikáty je možné uložit na skládku nebo je dále využít. Při solidifikaci se přidá k odpadu vhodné aditivum a pojivo. Pro dosažení dobrého výsledku při testech vyluhovatelnosti je nutné zvolit správné aditivum a pojivo a navíc ve vhodném poměru.

Fytoremediace
pracovníci: doc. Ing. Zdeněk Kafka CSc., RNDr. Jana Punčochářová CSc., Ing. Marcela Holečková, Ing. Jan Kotyza

Fytoremediace označuje technologie využívající zelené rostliny k fixaci, akumulaci a rozkladu nebezpečných kontaminantů, tj. k jejich odstranění ze životního prostředí. Fytoremediace zahrnuje využití vegetace pro in situ remediace půdy, sedimentů a vody. Vybrané rostliny se využívají k extrakci toxických kovů, včetně radioaktivních izotopů, i k odstranění některých organických látek z uvedených abiotických složek. Pro úspěšnou fytoremediaci je nutná biologická přístupnost kontaminantů z vody a půdy do rostliny, která je dána zejména rozpustností látky, typem půdy a stářím kontaminace.
Důvodů pro rozvíjení této technologie je několik. Především lze dosáhnout snížení nákladů při dekontaminačních procesech. Fytoremediace předpokládá využití známých agrotechnických postupů běžně používaných při zemědělském hospodaření. Z toho vyplývá, že finanční vstupy jsou obecně nízké a náklady na průběh remediace minimální.

Matematické modelování
pracovníci: Mgr. Ing. Marek Martinec, Ing. Radek Škarohlíd

Skupina se zabývá matematickým modelováním sorpčních a transportních mechanizmů v porézním prostředí. Modelování šíření kontaminace a stopovacích látek v horninovém prostředí.

Aktualizováno: 18.9.2017 13:51, Autor: Marek Martinec

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 6046137
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2014
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
zobrazit plnou verzi